Zdroj fotografie je: Magnific.com
Stovky kilometrů k moři, kolony na dálnici a zezadu se ozývá věčné „kdy tam budeme“. Letní rodinné přejezdy jsou disciplína, na kterou se trénovat nedá — ale dá se na ni připravit. Dlouhé sezení za volantem totiž není jen otázka pohodlí. Zatěžuje páteř, oběhový systém i pozornost, a když se k tomu přidá stres z dětí na zadních sedadlech, může se z cesty na dovolenou stát nejnáročnější část celé dovolené. Dobrá zpráva: většině problémů se dá předejít několika jednoduchými návyky.

Záda řidiče: nastavení sedadla rozhoduje
Nejčastější stížností po dlouhé jízdě je bolest v bedrech. Většinou za ni nemůže auto, ale špatně nastavené sedadlo — příliš zakloněné opěradlo, sedák daleko od pedálů a volant na natažené paže. Správně má být koleno při sešlápnutí spojky lehce pokrčené, opěradlo jen mírně zakloněné a hlavová opěrka ve výšce temene. Moderní vozy nabízejí bederní opěrky i odvětrávané sedačky a při výběru rodinného auta se vyplatí na ergonomii myslet stejně jako na objem kufru. Kdo srovnává modely před koupí, najde praktické recenze a srovnání na motoristickém magazínu o autech a všem kolem nich.
Mikrospánek nechodí ohlášen
Únava za volantem je podle dopravních statistik podobně nebezpečná jako alkohol. Zrádné je, že přichází plíživě: pálení očí, těžká víčka, „projetí“ výjezdu, který jste chtěli sjet. V tu chvíli už je pozdě na otevřené okno a hlasitou hudbu — jediné, co funguje, je zastavit. Odborníci doporučují pauzu každé dvě hodiny, krátkou svižnou chůzi kolem odpočívadla a v krizi patnáctiminutový spánek na parkovišti. Pomáhá také vyjíždět odpočatý, ne po nočním balení kufrů do dvou do rána.
Děti na palubě: klid vzadu, klid vpředu
Nervozita dětí se přenáší na řidiče rychleji než cokoli jiného. Základem je plánovat cestu kolem jejich rytmu — vyjet brzy ráno, kdy část trasy prospí, a počítat s delší zastávkou v poledne. Osvědčené je i střídání aktivit: chvíle s audioknihou, hra na hledání barev aut, svačina, pauza na proběhnutí. Spousta praktických nápadů, jak zabavit malé spolucestující a jak zvládat nevolnost či ponorku v autě, se pravidelně objevuje na rodinném magazínu o dětech a výchově. Čím méně improvizace, tím méně krizí.

Hydratace a jídlo: benzinka není spižírna
V klimatizovaném autě tělo ztrácí vodu, aniž bychom se potili viditelně. Výsledkem bývá bolest hlavy a klesající pozornost. Na cestu proto patří:
- dostatek neperlivé vody pro celou posádku — počítejte zhruba půl litru na osobu a dvě hodiny jízdy,
- lehké svačiny místo těžkých smažených jídel z odpočívadel,
- ovoce a zelenina nakrájené předem doma,
- káva s mírou — krátkodobě povzbudí, ale odvodňuje.
Za zmínku stojí i to, proč nás na benzinkách tak snadno přemůže regál s energetickými nápoji a sladkostmi. Obchodníci s rozmístěním zboží pracují velmi promyšleně a kdo chce rozumět tomu, jak na nás v obchodech i online působí reklama a merchandising, najde zajímavé čtení na magazínu o marketingu a světě reklamy. Vědomý nákup je i na cestách nejlepší obrana proti impulzivním kaloriím.
Zapomínat by se nemělo ani na oči. Celodenní ostření na rozpálenou vozovku je unaví rychleji než čtení a odpolední jízda proti slunci patří k nejrizikovějším situacím vůbec. Kvalitní polarizační brýle nejsou módní doplněk, ale bezpečnostní výbava — potlačí odlesky od kapot i mokré silnice a oddálí únavu. Řidiči s dioptriemi by měli vozit náhradní pár; jedna obroučka zapomenutá doma umí z cesty udělat stresovou epizodu. Při každé pauze navíc nechte oči odpočinout pohledem do dálky místo do displeje mobilu — akomodační svaly si oddechnou a pozornost vydrží déle.
Klimatizace s rozumem
Rozdíl mezi venkovní teplotou a interiérem by neměl přesáhnout šest až osm stupňů. Ledový kanál ze třiceti stupňů venku na osmnáct uvnitř je spolehlivý recept na nachlazení, ztuhlou šíji a bolest v krku hned první den dovolené. Proud vzduchu nikdy nemiřte přímo na obličej ani na děti a pár minut před cílem klimatizaci vypněte, ať přechod ven není šok.
Dlouhá cesta autem nikdy nebude wellness, ale nemusí být ani utrpení. Odpočatý řidič, správně nastavené sedadlo, pauzy každé dvě hodiny, voda po ruce a promyšlený program pro děti — to je pět věcí, které z letního přejezdu udělají jen obyčejnou, v klidu zvládnutou etapu dovolené. A přesně tak by to mělo být.